Erotika místo opravy plynu?
Internet. Oprava plynových spotřebičů. Moje městská část. Tak nějak jsem postupovala při hledání vhodného opraváře pro moje kamna. Našla jsem jich hned několik. Všichni měli ale práce nad hlavu, já jsem se klepala ve svetru pod peřinou a začínala být zoufalá. Měla jsem před sebou posledních pár telefonních čísel. Jedno z nich bylo na firmu AGT servis ve Vršovicích. Mají moc dobré internetové stránky, s kontakty, ceníkem a dokonce soutěží pro zákazníky. Navíc sídlí kousek od mého bydliště. „ Dobrý den, potřebovala bych vyčistit plynová kamna, nejde nahodit plamínek,“ zopakovala jsem do telefonu ten den již asi po desáté známou větičku. „ A kde bydlíte? Tak to je kousek…hodilo by se vám to dnes mezi 17 a 19 hodinou?,“ zeptal se mi příjemný mužský hlas na druhém konci drátu. Byla jsem šťastná a samozřejmě jsem souhlasila. Do telefonu jsem nadiktovala adresu a telefon s tím, že se mi plynař ještě ozve, aby mi sdělil přesný čas, kdy dorazí.
Bylo něco po šestnácté hodině, tedy asi hodina před plánovaným příchodem řemeslníka. Mobil oznámil, že mi dorazila sms. Četla jsem jí snad stokrát. Tady je její přesné znění: "Speciální akce pro ženy od fa AGT servis. Opravu či montáž Vašeho spotřebiče Vám může na Vaše přání technik provést nahý. Váš AGT servis.“ Dělají si legraci? Co to má znamenat? Je tohle možné? Mám se smát nebo nadávat? Nevěděla jsem opravdu co dělat…
Byla jsem zrovna u kamaráda, tak mne trochu uklidnil. Slíbil, že půjde domů se mnou a při nejhorším mu rozbije hubu. Já jsem na sms nereagovala. Asi za pět minut přišla další. „ Máte tedy zájem o naší akci?,“ stálo v ní. Tentokrát jsem již odepsala něco v tom smyslu, že opravdu ne, že potřebuji opravit ty kamna. Žádná další reakce se nekonala. V pět hodin jsme společně s kamarádem, který má sílu a zkušenosti z rvaček (sorry Danečku), čekali u mě doma. Nic. Půl hodina, hodina…nic. Napsala jsem opraváři sms, jestli tedy dorazí. Nereagoval. Volala jsem mu. Telefon nezvedal. Čekali jsme až do sedmi, ale nikdo nedorazil, nezavolal, ani nenapsal. Kamarád odešel domů a já jsem si lehla zase ve svetru pod peřinu a nadávala.
Kolem osmé večerní mi přišla sms ze známého čísla. Plynař mi v ní sděloval, že se trochu opozdí. Začala jsem mít trochu strach. Měl moje telefonní číslo, adresu, tušil, že bydlím sama...Ani nevím jak, ale usnula jsem. Nedorazil ani se neomluvil.
Druhý den jsem vše oznámila na Českou obchodní inspekci. Co se s tím dá jiného dělat? Obávám se však, že ČOIka s tím neudělá nic, jako ve většině případů. A také se obávám, že se bohužel najde spousta osamocených žen, které tyto služby uvítají. Nabídka je přeci tam, kde je poptávka. Já jsem ale opravdu neměla zájem vidět nahého chlapa, kterak se vrtá v mých plynových kamnech. Mám přítele, kterého miluju…a kdyby tu byl, kamna by mi opravil sám.
A navíc se musím pochlubit. Jak jsem byla naštvaná na všechny ty rádoby šikovné chlápky, nastudovala jsem si plánek kamen a opravila jsem je sama.
Na závěr rada pro osamocené ženy, kterým se doma něco „podělá“. Pozor prosím na vršovickou firmu AGT servis v čele s jakýmsi Martinem Mottlem!!!
Jana Šedivcová
Jana Šedivcová
Mariánské Lázně ožijí po 70 letech znovu filmem!
Víte, kde se uskutečnil první mezinárodní filmový festival v tehdejším Československu? Bylo to v srpnu 1946 právě v západočeských Mariánských Lázních.
Jana Šedivcová
Mám zvláštní schopnost: vidím čtyřlístky!
První jarní den byl teprve v neděli. A já hned následující pondělí našla v parku při běžné procházce se psem svůj první letošní čtyřlístek. Kolik jich zase letos bude?
Jana Šedivcová
Tak nám začal Ramadán
Jsou čtyři ráno a z mešity už pláče muezín. Svou motlitbou, která opravdu připomíná nářek, přivolává věřící z blízkého i vzdálenějšího okolí. Právě začal největší z muslimských svátků – Ramadán.
Jana Šedivcová
Jak jsem zabila mouchu holýma rukama aneb když je venku přes 45
Mám rádo teplíčko. Když je doma třicet, libuju si. Ale jaký je život v hlavním městě Sudanu, když je venku 47 stupňů celsia?
Jana Šedivcová
V Africké školce
Děti, děti, kde jste? Vždyť vás není na ulicích vůbec vidět! Eliška si nemá s kým hrát, pojďte ven!!! Takhle nějak bych asi volala z okna, kdybych uměla arabsky. V Khartoumu jsme už týden a zatím jsme tady nepotkali skoro žádné děti. Kde všechny jsou?
Jana Šedivcová
První řádky z horké Afriky aneb welcome to Sudan
Slunce už šlo dávno spát. Na vozíku, který táhl oslík roztával led, já do sebe lila vodu a Elišce zčervenaly tvářičky. Dneska teda pěkně pálilo. Poprvé ode dne, kdy jsem uviděla Afriku...
Jana Šedivcová
MĚSTO UPRCHLÍKů, PRACHU A HORKÉHO SLUNCE
Když se řekne Dárfúr, každému se vybaví válečné hrůzy, krev a hlad. Ondřej Horváth pracoval v západním Dárfúru půl roku jako administrátor-logistik Lékařů bez hranic (Médecins Sans Frontières, MSF). Jeho svědectví z vesnice Habila není pouze o utrpení, ale také o pestrém, přesto mnohdy jednotvárném životě pracovníků lékařské humanitární organizace Lékaři bez hranic, o odhodlání pomáhat, a také o nelehkém životě místních obyvatel.
Jana Šedivcová
Blíží se den D
V sobotu se to stane. Mám strach jako malá holka. Neuvěřitelně se těším a zároveň bojím. Na obličeji mi z toho napětí vyrazil beďar, ačkoli už se dlouho neobjevil. Uměl si vybrat ten pravý čas. Po půl roce zase uvidím svého přítele.
Jana Šedivcová
K čemu máme ČOIku?
Snad každý někdy řešil problém se závadným zbožím, nekvalitně provedenou prací nebo obchodním podvodem. Nevyhnulo se to ani mě. Neváhala jsem a obrátila jsem se na Českou obchodní inspekci. Mylně jsem se domnívala, že mi pomůžou...
Jana Šedivcová
Česká Blair Witch
Byla sobota večer, vlastně skoro noc. Něco mezi desátou a jedenáctou. Po krásném teplém dni se krajinou náhle rozhostil temný chlad. Přesto nás na to místo něco vábilo...jakási zvláštní přitažlivost, touha po neznámém...
Jana Šedivcová
Všechno nejlepší, Janičko!
Dnes mám narozeniny. Jsem ještě mladá, přesto nebudu psát kolik mi je, ale můžete tipovat. Jsem sama doma, nemocná. Můj přítel je v Africe. Mám smutnit? Nee, hezky si to oslavím!!!
Jana Šedivcová
Dokonalá pražská MHD
Patřím mezi Pražany, kteří nemají auto. Je to bohužel velmi výjimečné, nicméně nás, kteří využívají pravidelně MHD je stále dost. V poslední době ale začínám uvažovat o tom, že už tramvajemi, autobusy a metrem jezdit nebudu. Krom toho, že už na lístek za 30 korun prostě nebudu mít, se také trochu obávám o svůj život.
Jana Šedivcová
Jak jsem našla kapra
Byl krásný letní den. Slunce pálilo do vršovických chodníků a já jsem šla zrovna na poštu. Zase ty složenky, červený svině...pořád jenom plať plať a dávej. Už jsem byla skoro tam, kousek od vršovického dolíčku, kde si fotbalový fanoušci před nedávnem sami vyhrabali svůj klub ze samotného dna. Moje černý žabky se plácaly rozpáleným asfaltem, můj pejsek cupital poslušně vedle mě.
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1459x